Minulý čas prostý

Tvoření

Práce s minulým časem prostým je docela jednoduchá. Při tvorbě otázek a záporů pak vychází ze znalosti použití přítomného času.

Kladná oznamovací věta

 

Základní tvar slovesa v minulém čase vytvoříte přidáním přípony -ed:

I work = já pracuji I worked = já (jsem) pracoval
you work = ty pracuješ you worked = ty (jsi) pracoval
he works = on pracuje he worked = on pracoval
she works = ona pracuje she worked = ona pracovala
it works = to pracuje it worked = to pracovalo
we work = my pracujeme we worked = my (jsme) pracovali
you work = vy pracujete you worked = vy (jste) pracovali
they work = oni pracují they worked = oni pracovali

Všimněte si, že je tvar ve všech osobách stejný. Ve 3. osobě jednotného čísla tedy již neoperujeme s koncovým -s (jako u přítomného času).

POZOR! Minulý čas všech anglických sloves se bohužel takto jednoduše netvoří. Existuje i početná skupina nepravidelných sloves, o kterých si řekneme více později.

Tvoření otázky

 

Otázku tvoříme podobně jako u přítomného času prostého, jen místo pomocného slovesa do použijeme jeho minulý tvar, což je did:

Do you work? = Pracuješ?
Did you work? = Pracoval jsi?

Jelikož máte minulý čas vyjádřen již v pomocném slovesu, významové sloveso bude v základním tvaru:

Did you worked?
Did you work?

Otázka se tvoří u všech osob stejně. Opět již nepracujeme s koncovým -s jako v čase přítomném:

Did I work? = Pracoval jsem? Did we work? = Pracovali jsme?
Did you work? = Pracoval jsi? Did you work? = Pracovali jste?
Did he work? = Pracoval? Did they work? = Pracovali?
Did she work? = Pracovala?  
Did it work? = Pracovalo?  

Tvoření záporu

 

Zápor se opět tvoří podobně jako tomu bylo u přítomného času. Tam se totiž pracuje s pomocným slovesem do a jeho záporným tvarem don't. Zde však použijeme minulý tvar pomocného slovesa did v záporu, tedy didn't (did not):

I don't work = nepracuji
I didn't work = nepracoval jsem

I zde je tvar ve všech osobách shodný:

I didn't work = nepracoval jsem we didn't work = nepracovali jsme
you didn't work = nepracoval jsi you didn't work = nepracovali jste
he didn't work = nepracoval they didn't work = nepracovali
she didn't work = nepracovala  
it didn't work = nepracovalo  

Tvoření krátké odpovědi

 

I zde budeme vycházet z přítomného času. Pokud používáme v přítomnosti pomocné sloveso do, musí se objevit i v krátké odpovědi. V minulosti pak použijeme pomocné did, které se opět musí použít v odpovědi:

Do you work? Yes, I do. / No, I don't.
Did you work? Yes, I did. / No, I didn't.

Pravopisné změny

Asi vás nepřekvapí, že přidáním nějaké přípony může dojít ke změně základního tvaru slovesa.

změkčení koncového -y

 

Jistě si pamatujete, že koncové -y se změkčuje, pokud přidáváme koncové -s, což se děje u tvoření množného čísla podstatného jména nebo třetí osoby j.č. u slovesa v přítomném čase:

boy (j.č.) – boys (mn.č.) I stay – he stays
country (j.č.) – countries (mn.č.) I study – he studies

U minulého času je stejné pravidlo. Pokud je před y samohláska, nemění se. Pokud je však před ním souhláska, změkčí se:

stay – stayed play – played
study – studied cry – cried

koncová souhláska se někdy zdvojuje

 

S druhou změnou jste se již také mohli setkat. Ke zdvojování koncové souhlásky totiž dochází také například před přidáním koncového -ing, např.: shopping, sitting, swimming.

K této změně dochází v případě, že infinitiv jednoslabičného slovesa končí na souhlásku, před níž je jedna samohláska, jako například:

STOP (poslední tři písmena jsou souhláska – samohláska – souhláska)
stopped

PLAN (tato písmena jsou souhláska – samohláska – souhláska)
planned

Pamatujte si, že toto pravidlo platí pouze u jednoslabičných sloves. U víceslabičných je to trošku složitější.

Pozor na výslovnost

Dalším úskalím mnohých začátečníků je chybování ve výslovnosti koncového -ed. To se totiž nikdy nevyslovuje / ** /.

Občas se však může vyslovovat / ** /, ale většinou se písmeno E nevyslovuje vůbec. Vodítko je jednoduché. Stačí se podívat na písmenko před koncovým -ed.

Pokud je zde T nebo D, příponu -ed vyslovíme / ** /:

visit – visited / ******** /
land – landed / ******* /

U většiny slovíček však na konci T ani D nenajdete, proto se na konci vyslovuje pouze / * / nebo / * /. E však nevyslovujeme!

Kdy přesně vyslovit / * / a kdy / * /, souvisí se znělou a neznělou hláskou. Po znělé hlásce vyslovíme znělé / * /. Po neznělé hlásce naopak neznělé / * /:

care – cared / **** / work – worked / ***** /
kill – killed / **** / kiss – kissed / **** /

Nepravidelná slovesa

Jak jsem si již zmínili v úvodní části, nejsou všechna anglická slovesa pravidelná. Existuje něco přes 200 sloves, která mají tvar minulého času (a taky tvar minulého příčestí) jiný, než pravidelně zakončen koncovým -ed.

Toto vysoké číslo vás nemusí nijak znepokojovat, protože k solidnímu projevu stačí znát méně než 100 sloves. I to je však pochopitelně vysoké číslo a proto je dobré se tato slovesa učit postupně.

Použití

Minulý čas prostý se používá, pokud chcete popsat něco, co se stalo v minulosti. Mohlo se to stát jednorázově, ale mohlo se to také dít opakovaně.

I wanted to buy a new bike.
We stayed in a beautiful hotel.
She answered the question, but the teacher wasn't very happy.
My boss invited us for dinner.
He finished his homework an hour ago.
My sister travelled to England by bus.
When I was young, I visited my grandma every weekend.

Did you see the lovely flowers?
Did your parents agree?
What time did you go to bed last night?
How many children did she have?
Where did her boyfriend go after they argued?
Did you visit her in hospital last week?

I didn't know what to do.
We didn't sleep well because of the storm.
My dad's sister didn't come to the wedding.
Jack didn't do his homework again.
Her friends didn't want her to go there alone.